V souvislosti s výplatou mimořádné platby v hrubé hodnotě 21 000,- Kč se mezi zaměstnanci objevila řada dohadů a konstrukcí, ve kterých poukazovali na to, že celkové zdanění je neúměrně vysoké, případně, že pro zaměstnance by bylo výhodnější, aby uvedenou částku dostali společně s vyúčtováním mzdy za duben atd.
Úvodem konstatuji, že odbory KOVO by nepřipustily, aby firma vyplácela mzdu pro zaměstnance nevýhodným způsobem a tím byl znehodnocen výsledek vyjednávání. Vše odpovídá platným zákonům ČR bez možnosti odchylného postupu.
Současný daňový systém vznikl v roce 2007 a uplatněn byl od ledna 2008, za vlády, jejímž premiérem byl M. Topolánek. Vytvořilo ho Ministerstvo financí, v jehož čele byl i tehdy současný ministr financí M.Kalousek.Aby se opticky zdálo, že zaměstnanci odvádí nižší daň, byl zaveden institut tzv. superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody odváděné zaměstnavatelem nyní v hodnotě 34% hrubé mzdy. Potom jednotná daň 15% ze superhrubé mzdy je ve skutečnosti 20,1% z hrubé mzdy. Dále je zaměstnancům z každé částky hrubé mzdy strženo sociální pojištění ve výši 6,5% a zdravotní pojištění ve výši 4,5%. Protože všechna uvedená procenta, včetně zdanění, jsou strhávána z každé zaměstnancům vyplácené částky, není důležité, jestli částky jsou vypláceny najednou nebo v několika výplatních termínech. Což je případ mimořádné platby, vyplacené 14.dubna. Konečný finanční efekt pro zaměstnance je vždy stejný. Výhoda zvoleného způsobu pro zaměstnance je ta, že finanční prostředky mají k dispozici o tři týdny dříve.
Z pohledu současného daňového systému jednotné daně se nemění procento zdanění ani ve vztahu k velikosti částky, takže způsob platby v žádném případě nemění velikosti částky, kterou zaměstnanec v čisté podobě dostane.
Nelze však ani porovnávat, jak mnozí činí, jaké procento tvoří čistá částka z hrubé mzdy v jednotlivých měsících. Rozdíly jsou dány tím, že součástí výpočtu jsou i tzv.slevy na dani. Jejich velikost není závislá na velikosti mzdy, ale je to pevná hodnota daná zákonem. Například sleva na poplatníka daně činí 1 970,- Kč/měsíc, na dítě 967,- Kč za měsíc, atd.
Tyto slevy jsou v těchto hodnotách přiznány na každý měsíc stejné a pouze jednou za měsíc, bez ohledu jaký je příjem zaměstnance, případně kolik je výplatních termínů v daném měsíci.
Chybu dělají i ti co porovnávají např. s vyúčtováním mzdy za měsíc březen. Musí si uvědomit, že ve výplatě za tento měsíc bylo provedeno zúčtování daně za rok 2010. Částky, které zaměstnanci takhle obdrželi byly pouze v čisté hodnotě. Proto celková čistá mzda tohoto měsíce oproti hrubé mzdě byla procentuálně vyšší.
Závěrem bych chtěl provést určitou rekapitulaci. Tím, že jsme pro zaměstnance vyjednali platbu v hrubé hodnotě 21 000,- Kč vznikl firmě skutečný finanční náklad na jednoho zaměstnance ve výši 28 140,- Kč. Firma odvedla státu a zdravotním pojišťovnám přímo 7 140,- Kč. Dalších 6 531,- Kč bylo odvedeno státu a zdravotním pojišťovnám z hrubé mzdy zaměstnance (4 221,- Kč daň a 2 310,- Kč sociální a zdravotní pojištění).
Současný daňový systém vznikl v roce 2007 a uplatněn byl od ledna 2008, za vlády, jejímž premiérem byl M. Topolánek. Vytvořilo ho Ministerstvo financí, v jehož čele byl i tehdy současný ministr financí M.Kalousek.Aby se opticky zdálo, že zaměstnanci odvádí nižší daň, byl zaveden institut tzv. superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody odváděné zaměstnavatelem nyní v hodnotě 34% hrubé mzdy. Potom jednotná daň 15% ze superhrubé mzdy je ve skutečnosti 20,1% z hrubé mzdy. Dále je zaměstnancům z každé částky hrubé mzdy strženo sociální pojištění ve výši 6,5% a zdravotní pojištění ve výši 4,5%. Protože všechna uvedená procenta, včetně zdanění, jsou strhávána z každé zaměstnancům vyplácené částky, není důležité, jestli částky jsou vypláceny najednou nebo v několika výplatních termínech. Což je případ mimořádné platby, vyplacené 14.dubna. Konečný finanční efekt pro zaměstnance je vždy stejný. Výhoda zvoleného způsobu pro zaměstnance je ta, že finanční prostředky mají k dispozici o tři týdny dříve.
Z pohledu současného daňového systému jednotné daně se nemění procento zdanění ani ve vztahu k velikosti částky, takže způsob platby v žádném případě nemění velikosti částky, kterou zaměstnanec v čisté podobě dostane.
Nelze však ani porovnávat, jak mnozí činí, jaké procento tvoří čistá částka z hrubé mzdy v jednotlivých měsících. Rozdíly jsou dány tím, že součástí výpočtu jsou i tzv.slevy na dani. Jejich velikost není závislá na velikosti mzdy, ale je to pevná hodnota daná zákonem. Například sleva na poplatníka daně činí 1 970,- Kč/měsíc, na dítě 967,- Kč za měsíc, atd.
Tyto slevy jsou v těchto hodnotách přiznány na každý měsíc stejné a pouze jednou za měsíc, bez ohledu jaký je příjem zaměstnance, případně kolik je výplatních termínů v daném měsíci.
Chybu dělají i ti co porovnávají např. s vyúčtováním mzdy za měsíc březen. Musí si uvědomit, že ve výplatě za tento měsíc bylo provedeno zúčtování daně za rok 2010. Částky, které zaměstnanci takhle obdrželi byly pouze v čisté hodnotě. Proto celková čistá mzda tohoto měsíce oproti hrubé mzdě byla procentuálně vyšší.
Závěrem bych chtěl provést určitou rekapitulaci. Tím, že jsme pro zaměstnance vyjednali platbu v hrubé hodnotě 21 000,- Kč vznikl firmě skutečný finanční náklad na jednoho zaměstnance ve výši 28 140,- Kč. Firma odvedla státu a zdravotním pojišťovnám přímo 7 140,- Kč. Dalších 6 531,- Kč bylo odvedeno státu a zdravotním pojišťovnám z hrubé mzdy zaměstnance (4 221,- Kč daň a 2 310,- Kč sociální a zdravotní pojištění).
Tento mimořádný výplatní termín, tak zřejmě řadě zaměstnanců osvětlí jak vysoké je celkové hrubé zdanění příjmu zaměstnanců v České republice.
Ing. Jan Miller
ekonom odborů ZO OS KOVO
ekonom odborů ZO OS KOVO
